Právě dozrává

Rajčata ... ta z obchodu jsou trpká nebo bez chuti. Ale ta domácí jsou tak dobrá. Víte, že rajčata jsou zdravější než chřest? Ale jen ta červená. Zelená Vás mohou klidně otrávit (to jim v těch obchodech asi nikdo neřekl). Víte také, že rajčata zvyšují obsah cukru v krvi? Škoda, že sama ho moc nemají. Asi jen 3%. Vzhledem k množství vody v nich nemá co kvasit a tak nejdou ani vypálit... rajčatovice... už jste se lekli co?  Jo a rajče je ovoce.. to jen, když se v USA mají platit daně, tak se rajčata prohlásí za zeleninu. Banánistán nemusí být jen u nás :-)

Mrkev ... to není vtip. Mrkev má 8% cukru a kvasí ochotně a velmi, velmi dlouho. Pro srovnání - jablka mají obvykle 12% cukru. Výsledek je přinejmenším zajímavý. Silně aromatická kořalka specifické chuti. Nikdo v tom mrkev nepozná, protože by ho to ani ve snu nenapadlo. O to větší je kolem toho legrace. Výtěžnost je samozřejmě malá. Na litr 50% kořalky počítejte 30kg mrkve a ještě se tomu musí pomoci, což je tak trochu tajný recept. Jednu radu Vám ale dám. Mrkev si nechte až na úplný konec sezóny. Její aroma se totiž v koloně usazuje a pak je "zajímavá" i obyčejná slivovice. 

Meruňky ... takhle obsypaný strom nebyl nejméně 4 roky. Zásoby prázdné a originální meruňkovice pod 400,-Kč za půl litru nejde. Nyní máme možnost si polepšit. Slaďounké plody meruňky velmi ochotně kvasí snad už pod stromem. V sudu se samy rozpadají a nemusí se mačkat. Není  třeba rovnat Ph, dodávat kvasinky a už vůbec se nemusí doslazovat. Měly by se odpeckovat, ale při množství, které potřebujeme se spokojíme s tím, že do kotle nepřijdou pecky usazené na dně sudu.  Meruňkovice je voňavá, chutná sladce a jemně, stejně jako samotné meruňky. Doba kvašení je 3-4 týdny. A jako obvykle - čistý sud, zbylý prostor nad meruňkami pro jistotu vysířit, pak dokonale uzavřít a opatřit bublátkem. Škoda každé meruňky, která padne vedle.

Rybíz ... stejně jako třešně si i rybíz letos pěkně pospíšil a náš obrovitý keř před domem slibuje velkou úrodu a velkou dřinu, než se ty kuličky natrhají. Tradičně děláme rybízové víno a až ze zbytku rybízovku. Oboje má něco do sebe - když zrovna máte chuť na sladké, můžete si rybízové víno trochu naředit vodou (jinak bude bolehlav) a pijete klidně celý večer. Destilát pochopiteleně neředíme - obvyklých 50% alkoholu je tak akorát a protože Vám nezaměnitelná chuť rybízu připomene práci se sklizní, rádi proložíte pivkem a klobáskou... Takže vzhůru do toho - víno a po jeho stočení založte na tzv. "druhák" :-)

Třešně... letos bylo počasí milosrdné a poprvé v dějinách naší pálenice tu máme třešně. Stromy se krásně červenají - až moc brzo. Snad kvasy vydrží až do 2.července, kdy nám podle zákona začne sezóna. Třešňovka je voňavý destilát, který se musí vypít dřív, než o svou vůni přijde, ale to zpravidla nebývá problém - chutná výborně. Kuličky trhejte bez šťopek a dejte dohromady aspoň 50 litrů kvasu - vyplatí se to! Nezapomeňte plody rozmělnit a sud řádně uzavřít a opatřit bublátkem. Uskladněte max. na 3 týdny někam do chladu.

 

Rakytník... tyhe oranžové bobulky původem snad někde z Ruska lze po zahrádkách vidět poměrně často. Problém nastává při jejich česání, protože keře jsou pichlavé a brání se. Proč to podstupovat? Protože rakytník ukrývá obrovské množství vitamínů a hodí se na výrobu vína nebo likéru. Množství cukru je poměrně nízké a o vitamíny klasickou destilací přijdete, nicméně jsme rakytík vylisovali a zbylou dužinu nechali kvasit. Nejsme přáteli macerované nebo průtahovou destilací získané kořalky... výsledek je přinejmenším "zvláštní".

Hruška... sbírá se stejně snadno jako jablko, ale narozdíl od jablka tvoří nestabilní kvas, do kterého se nesmí zbytečně lézt a který je potřeba ihned po vykvasení pálit. Také je u tohoto kvasu velmi důležité vyrovnání pH a nasazení správných kvasinek. Možná že tato nevýhoda dělá destilát z hrušek tím, čím je. Voňavá, sladká a jemná chuť, která se s ubíhajícím časem stále zlepšuje. Snadno rozeznáte, jestli jde o odrůdu zelených "koženek" nebo lepší, žlutočervené a na cukry bohaté williams. Škoda, že naše děti už nemají možnost loupit hrušky po zahradách sousedů. Pár stromů je kolem silnic a my měli to štěstí, že nám byla přenechána úroda z osamoceného stromu na poli. 200 litrový sud už krásně pobublává...

Jablko... kvasí ochotně a je stabilní až do jara. Lidé, kteří si pletou jablkovici a kalvádos tvrdí, že destilát z jablek je dobrý akorát tak do likéru. Velký omyl... Jablkovice ze zralých a sladkých jablíček je jemná a cítit po malinách. Pokud přeci jen zaznamenáte nějaké to jádro - nechte kvasit jen mošt a dopřejte si o třídu lepší kalvádos. Žádné ovoce se nesbírá a nezpracovává tak snadno, jako jablka. Jen kdyby to letos na jaře nepomrzlo. Jablka, která přežila a nespadla ani za krupobití a vichřice mají mou úctu a s tou je také budu jíst.. pardon.. pít. 

Švestka... tradiční a rozhodně nejlepší surovina pro výrobu kvasu a klasické slivovice. Děti prosí o natrhání švestek do misky, ale zodpovědný rodič řekne: "Ne, to je do sudu!"... Letos (2017) je švestek sice málo, ale nejsme tyrani a děti si také pochutnají. Víte, že správná roční zásoba slivovice je nejméně 30 litrů? Sklenka ráno (o víkendu), večer (každý den), svatby, narozeniny, svátky, různé oslavy, úplatky, výměnný obchod... no a 30 litrů je pryč!

Bezinky... natrhat tyhle potvory zabere několik hodin, ale našich 50 litrů už bouřlivě kvasí a těšíme se na voňavý výsledek. Bezinka je tak aromatická, že nemáte hned chuť na další sklenku, ale zároveň tak nezapomenutelná, že si ji vždy rádi dáte :-)

      Máme pro vás tip, jak si ušetřit práci: Bobulky trhejte ve velkém i s natí, pak vylisujte a nechce kvasit jenom šťávu... sice je práce s mytím lisu, ale lepší, než upatlané a fialové ruce. A pozor, pokud vylisujete, musí se přidat kvasinky a srovnat pH!